Více kontrolovaný a regulacemi sešněrovaný občan méně zlobí....

Co nás čeká v naší blízké budoucnosti? Více regulací, či naopak více svobod? Co naše vládní koalice? Vydrží, či se rozpadne? A co občan? Vypadá to, že stále zůstává až na posledním místě.

Někteří se mě ptáte na můj názor, co nás čeká v blízké budoucnosti. Krátká otázka, odpověď však rozhodně není jednoduchá a krátká.
Takže se pokusím krátce napsat několik mých postřehů či prognóz :

1) Naše politické "elity" se nás budou snažit čím dál tím více 
sešněrovat různými regulacemi, předpisy atd. Již dnes vidíme, 
co se děje. Důvod? Mít občana čím dál tím více pod kontrolou. 
Více kontrolovaný a "sešněrovaný" občan potenciálně méně 
zlobí.

2) Růst české ekonomiky oproti minulému roku zpomalí. Loňský 
růst lze připsat mimo jiné dočerpání evropských dotací, byť nám 
to někteří naši politici nechtějí přiznat či tento fakt zlehčují.

3) Naše vládní koalice se nerozpadne a vydrží do řádného 
termínu voleb v roce 2017. Koaliční partneři se před krajskými a 
senátními volbami začnou více mediálně napadat, začnou 
občanovi slibovat "hory doly" (populismu před volbami není 
nikdy dost a vždy to přece fungovalo) a budou se řídit heslem: 
Slibem nezarmoutíš. Nicméně tento jejich mediální boj o přízeň 
voliče nepovede k pádu vládní koalice. Po krajských volbách se 
opět vládní strany umírní a nebudou se tolik napadat.

4) Od vlády vedené stávajícím premiérem nemůžeme v evropské 
politice čekat nic jiného, než to, co činí doposud. Tj. bude se i 
nadále snažit manévrovat mezi všemi, s nikým si to v Evropě 
zásadně nerozházet a mínění občanů na stávající dění v Evropě 
nebude brát až tak v potaz. 

5) Evropa bude čelit další vlně migrace. Stávající snahy o 
komplexní evropské řešení tohoto problému jsou dle mého 
nerealizovatelné, a to z několika důvodů. Jednotlivé státy 
začnou následně vymýšlet různá náhradní řešení na úrovni 
národní. Tyto tendence vidíme již dnes ( Rakousko atd.). 

6) Na domácí politické scéně se nic zásadního nestane. Stávající 
opozice (ať už zastoupená v parlamentu či ta neparlamentní) 
se opět nedohodne na společném postupu, každý si bude hrát 
na vlastním písečku. To bude znamenat roztříštěnost a 
nejednotnost. V konečném důsledku to bude znamenat volební 
úspěch stávajících politických elit.

7) Společnost se bude dále radikalizovat, což bude paradoxně 
voda na mlýn našich politiků, kteří na základě toho 
budou činit kroky k větší kontrole občana a omezování jeho 
svobod. A to už jsme se dostali zpět do bodu 1. tohoto mého 
krátkého zamyšlení.

Takže toto je mé krátké zamyšlení a krátká prognóza. A teď se vás ptám já:

Přátelé, chceme to opravdu takto?

Aleš Hemer